How to build pinhole? (ONLY IN CZECH)
15.12.2008 - 01:45 | Blog - Photography, Pinhole | Comments: 0 (no comments) | Views: (773×)
S bratrem jsme dlouho kutili, že si postavíme náš vlastní fotoaparát. Měli jsme na výběr focení na kinofilm nebo fotografický papír. Vybrali jsme si jednodušší variantu, a to focení na fotografický papír. Toto je méně náročné na kvalitu dírku, zpracování, nevýhodou jsou negativní fotografie.
Nejprve si musíte určit, na jaký formát budete fotit a jaké ohnisko budete chtít. My jsme se rozhodli pro formát fotografií 15×10 centimetrů a digaonální úhel 100°, což odpovídá přibližně ohnisku 20 mm. K výpočtům doporučuji použít Pinhole Designer a pro zjištění ohnisek jsou také dobré stránky Photography Calculators. Vás bude zajímat položka "Angular Field of View Calculator". Do pole "Focal length multiplier:" napište hodnotu "1.0", ať se nezabýváme nějakým crop faktorem. V případě, že se chcete zabývat crop faktorem a hodnotu ohniskové vzdálenosti dostat už tady, napište 0.24. Proč? Je to jednoduché, kinofilmové políčko s crof paktorem 1,0 má délku jedné strany 36 mm. My máme fotopapír o délce 150 mm (15 cm). Když tato dvě čísla vydělíme dostaneme 36/150 = 0,24.
Necháme zapnutou ohniskovou vzdálenost 50 mm, což odpovídá vzdálenosti papír-dírka. V tomto případě program vyhodí diagonální úhel 122°, což je příliš. Zkusme tedy 80 mm. To už máme 96,8°, což přibližně odpovídá našim požadovaným 100 stupňům. Mohli jsme vzdálenost zkrátit zhruba na 75 mm, ale nepřehánějme. Nyní už máme jasno, dírka bude 8 cm vzdálena od papíru. Protože papír má 15×10 cm (ve skutečnosti jsou rozměru trochu jinačší), potřebujeme krabici, která bude mít lehce větší rozměry. Zvolili jsme tedy 15,5×11 cm, abychom měli rezervu pro kolejničky a světelné těsnění. Vzali jsme krabici od bot a z ní si udělali krabici s odklápěcím víkem a ještě krycí víko celého systému, které má každou stranu o 0,1mm delší, aby se dalo na základní krabici nasadit, ale aby to šlo z tuha a světleně těsnilo.
Nyní je nutno vše slepit do požadovaného tvaru. Pro slepení jednotlivých stěn jsem použil tenké proužky papíru, které pak nepropustí světlo. Je nutno lepit jednotlivé stěny co nejtěsněji k sobě. Do přední stěny uprostřed jsme vyvrtali asi centrimetrovou díru. Výsledkem je pak něco takového.
Díru vepředu je nutno zpracovat na co nejtenčí dírku, aby byl obraz co nejostřejší. K tomu se docela dobře hodí alobal a špendlík. Snažil jsem se udělat maličkou kulatou dírku a skončil jsem na jejím průměru 0,7 mm. Jak dírku změřit? Ideálně foťákem. Vyfotil jsem dírku s přiloženým pravítkem. Dírka měla 16 pixelů, 2 centimetry pak cca 460 pixelů. Jednoduchou trojčlenkou vypočítám velikost dírky jako 16/460 (tj. poměr dírky ke 2 centimetrům) * 20 mm = cca 0,7 mm. Když se však podíváte do programu Pinhole Designer a naťukáte do kolonky průměr dírky 0,7 mm a obrazová vzdálenost 80 mm, vypadne vám ideální průměr 0,399 mm. Máme tedy moc velkou dírku. Zobrazila se nám také clona F114, což je 26,9 násobek expozice clony F22. O tom později.
Dále jsem na víko vyrobil kolejničky. Základem je pouhý tenoučký papír, který vytvoří plochu přesně na fotografický papír. Na snímku je to bílé rámování víka. Na tento papír jsem nalepil dvě vrstvy kartonu, asi 0,5 mm nad rovinu víka. Do tohoto maličkého prostoru se pak bude zasouva fotografický papír, jak ostatně vidíte na obrázku. Tam je zasunut asi ze 3/4, jeho kraje jsou umístěny pod vodícími lištami z onoho kartonu. Papír musíte pochpitelně vložit citlivou vrstvou nahoru.
Na dalším snímku vidíte, jak jsem nalepil alobal s dírkou. Tužkou byl vyznačen prostředek stěny, tedy místo, kam má být dírka umístěna.
Nyní by bylo dobré nabarvit vnitřní stěny pinholu, aby se zde neodráželo světlo. Ideálně černou barvou. Ještě předtím ale polepte tyto stěny papírem, protože na lesklých kranách naší papírové krabice barva nedržela a pokud ano, tak se hodně leskla. Takže polepit stěny a namíchat černou barvu. Já jsem použil červenou, zelenou a modrou barvu dohromady, do kterých jsem přinmíchal trochu černé. Té mám totiž málo, zatímco ostatní barvy jsem měl v půllitorvých baleních.
Výsledkem sice nebyla černá, ale i tmavě modrá se dá použít. Nyní by již nemělo docházet k větším odrazům světla vevnitř, měla by tak být zachována rozumná ostrost a kontrast.
Tak a pinhole je hotov. Nyní už jen stačí tedy zakládat papír a pak odklápěcí víko vnitřní krabice zakrýt vnějším víkem. Zakládání papíru je nutno dělat ve tmě nebo při slabém červeném světle. Nám se bohužel jednou povedlo neuklidit papíry dokonale, a tak je mám všechny z jedhoro rožku trochu osvíceny.
Tak a jdeme fotit. Přišli jsme ke starému dolu a fotoaparátem naměřili expozici 1/5 sekundy při ISO 100 a cloně F15. Náš pinhole má clonu F114. Množství procházejícího světla poté závisí na druhé mocnině, v podstatě na rozdílu ploch otvorů. Náš digitální fotoaparát má 114/15 = 7,6× menší průměr dírky. Její plocha je tedy 7,6×7,6 = 57,76× menší. Řekněme, že 58 krát. Expozici musíme tedy 58× prodloužit. Výsledkem tedy je 1/5 × 58 = 11,6 sekundy (při ISO 100, cloně F114). Fotografický papír má však mnohem nižší citlivost, na netu najdete údaje od ISO 1 po ISO 10, my jsme doma předběžně zjistili, že jeho citlivost je asi ISO 8. Protože 100/8 = 12,5, museli jsme expozici proudloužit ještě 12,5 krát, protože tolikrát je papír méně citlivý. To jsme se dostali na 11,6 s × 12,5 = 145 sekund. Dali jsme tedy fotoaparát do trávy, odkryli posuvnou krytku, naměřili 145 sekund, krytku zavřeli a hurá domu do temné komory.
Jako temná okmora slouží naše koupelna. Základem jsou tři nebo v našem případě čtyři plastové nádobky pro zpracování fotografie. Na vyvolání papíru používáme pozitivní vývojku Foma Fomatol LQN, která se ředí v poměru 1:7, ideálně s destilovanou vodou, ale lze použít i vodu obyčejnou. Kvalitě vody prý pomáhá převaření, no těžko říct. Máme tedy připraveno zhruba 200 ml roztoku, který tak jednou do měsíce musíme vylít, protože už silně zežloutne a jeho schopnosti vyvolávat jsou tak zhoršeny. Vyvolává se dokud se neobjeví uspokojivý obraz. Zpravidla začne fotografie tmavnout po 10 sekundách, po dalších 10 vteřinách je už téměř plně vyvolaná, ale v případě podexpozice se může vyvolávání protáhnout i na minutu.
Druhá lázeň je přerušovač, v našem případě voda s octem. Poměr by měl být 1:4, ale osobně to liju jak to přijde :-) Třetí lázní je ustalovač. Používáme Foma Fomafix, jenž se ředí v poměru 1:5. I tohoto roztoku máme zhruba 200 ml. Zde se fotografie koupe zhruba 1,5 minuty. Poté už jde fotografie do poslední lázně, do pračky. Měla by se prát až 10 minut. Osobně to ale řeším tak, že ji nechám v poslední plastové misce a strčím do umyvadla. Uchovám roztoky a ostatní plastové misky již bez chemikálií vypláchnu nad touto fotografií. Voda, kterou peru, tak sice není 100% čistá, ale pár molukl vývojky či ustalovače už ničemu neuškodí. Nechám fotografii vykoupat ve vodě, po minutě vodu vyměním a tak to udělám řekněme čtyřikrát. Není to dokonalé, ale alespoň něco. Výsledkem pak byl tento snímek.
Jak vidíte, fotografie je negativní. Naskenovali jsme ji tedy do počítače, ořezali a invertovali barvy. Výsledkem je pak toto.
Není to zas tak špatné na krabici od bot, že? Bohužel bylo zabráno moc trávy, pinhole má velmi malé ohnisko, a tak důl není skoro vůbec vidět. V zájmu zvětšení ostrosti jsem vzal další alobal a zmenšil dírku na pouhých 0,33 mm.
To jsme však dosáhli clonu F242! Oproti cloně F8 je to 242/8 = 30,25 krát menší průměr a tedy 915 krát menší plocha. Zjistíme-li tedy expozici fotoaparátem s citlivostí ISO 100 na cloně F8, musíme expozici násobit 12,5 krát pro vyrovnání ISO citlivosti na ISO 8 a 915 krát na přepočet clony z F8 na F242. Zhruba to dává 10 000 krát delší čas. Tento snímek měl na digitálním fotoaparátu expozici 1/320 s. Když to vynásobíte číslem 10 000, dostanete 31 sekund. My jsme ale použili trochu špatný výpočet a použili čas 40 sekund, což vedlo k přeexpozici.
Mnohem ostřejší kontury, obrázek vypadá hned mnohem ostřeji a krásněji. Po inverzi barev v počítači pak dostanete takový snímek. Zde už je to velmi slušný výkon na papírovou krabici. Pokud však budete snímat s delšími expozicemi, v řádu desítek minut, na expozici raději přidejte, klidně dvojnásobek. Vyjde-li vám 30 minut, klidně zkuste 3/4 hodiny i více. Cílem dalšího snažení je vyvinout pinhole pro kinofilm, abych dostal pozitivní fotky.
Comments:
No comments yet :(